ČÍTANKA
- Z CIZÍCH LA(H)VIC
Přestože
již (kromě jízdy vlakem) téměř nic nečtu (vše jsem načerpal do svých
osmnácti let, vysoká škola humanitního směru mě četbě zcela odnaučila)
beletrii dnes uznávám pouze coby nástroj zjevení či subverze s možnou
tolerancí ryzího aktu zoufalství či patafyziky, proč neupozornit na
tomto neutrálním prostoru laskavého čtenáře na několik světlých bodů,
které mě potěšily a které zůstávají víceméně nepovšimnuty pod masou
literárního průmyslu a nekončícím tlacháním závodních literárních
kritiků kykyritiků. Knih bude poskrovnu: jsem v produktivním věku a
vlakem jezdím již
pomálu: hlavně,
aby děti měly možnost romantického založení a prostor k civění s
rodiči. Půjde spíše o knihy drobné (vejdou se do kapsy kalhot ),
čtivé a malonákladové. Protože recenze zabírají moc času a hrozí u nich
vždy
nebezpečí zbytečného vykecávání a klamání perem, obvykle se spokojím s
pouhým uvedením jména autora, názvu díla, odvážného
nakladatele a
krátké ukázky. Nejsem založením demokrat ani anarchista, nebráním se
však možným vstupům užší čtenářské obce (ať již by šlo o komentáře či
doporučení; výdobytek nové reálné virtuality: bloq (píše se to tak?
někde jsem to viděl) mě však odpuzuje, proto se obracejte e-mailem s
tím, že poslední slovo má Malverní zřídlo.
Nechť se tak stane.
|
|
|
