Nakladatelství Malvern ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví vydalo další ze spisů Josefa Váchala (1884 - 1969).
Jeho poéma Christian Heinrich Spiess je v současné podobě reprintem z původního vydání z roku 1933, jež vyšlo v patnácti výtiscích.
Slovy Památníku národního písemnictví:
Spiess patřil k autorům „krvavých románů“, které Váchal celý život sbíral a které ho inspirovaly k jeho vlastnímu Krvavému románu (1924), kde se o Spiessovi obdivně zmiňuje: „Čím Shakespeare dramatu, Virgil poesii, tím slavný Krist. Joh. Spiess krvavému románu“. Spiess byl německým hercem a spisovatelem, který prožil poslední část svého života v Čechách na panství Bezděkov u Klatov. Zde napsal řadu ve své době velmi úspěšných knih, mnohdy s tématem ponurých hradů, loupežníků a nadpřirozených dějů, které měly silný vliv např. na Karla Hynka Máchu. Váchal napsal první verzi svého textu po návštěvě Bezděkova, nikoliv jako kritický text o Spiessovi, ale jako vyznání duchovní spřízněnosti s tímto spisovatelem z 18. století, v němž spatřoval podobného solitéra, jako v sobě samém. Po smrti věrného psa Tarzana autor text přepracoval a začlenil do něj i vzpomínky na tohoto druha.
Kniha je krom toho litanií proti moderní civilizaci, což je téma, které Váchal později rozvinul v knize Kázání proti hříchu spěšnosti. Podle Váchala civilizace zadusila dávnou romantiku:
„Kde supí parostroj, / je rozmetána, nikdy neožije / děs nočních tajemství, / rytířská romantika; / jen spícím, pannám však / uloudí vzdech; to o půlnoci.“
Tiskovou zprávu v plné versi můžete nalézt zde: https://pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/dalsi-vachal-navracen-verejnosti/