Herbet Fritsche: Vyšší bdělost a Malá učebnice bílé magie

Dvě zásadní práce jednoho z předních okultních spisovatelů první poloviny 20. století. Herbert Fritsche, významného homeopata a žáka Gustava Meyrainka vedou čtenáře k vnitřnímu probuzení a poznání vnitřní pravdy. H. Fritsche byl německý spisovatel a vydavatel v oblasti medicíny, esoterismu a literatury. Byl výzkumný biolog a svou promoci složil v roce 1936 magna cum laude. Krátce před habilitací však svého povolání zanechal a absolvoval vzdělávací program pro psychoterapeuty s kompletní analýzou u Arthura Kronfelda. Dlouhá léta se intenzívně angažoval v oblasti všeobecné medicíny a homeopatie a pracoval přechodně jako asistent na klinice půstu Otto Buchingera. V rámci diskuze na téma homeopatie vystupoval Fritsche jako stoupenec Hahnemanna a aplikování vysokých potencí. Byl vydavatelem a přispěvatelem řady literárních, okultních a lékařských časopisů. Psal mimo jiné sloupky do velkých novin jako byly např. Die Zeit. Mezi lety 1938 a 1941 byl vydavatelem časopisu Die Säule. V různých okultních řádech a neortodoxních náboženských komunitách zastával následující funkce: zapisovatel ve „vnitřním badatelském kroužku“ Německé společnosti pro vědecký okultismus, následník Theodora Reuße na postu vůdce Ordo Templi Orientis s řádovým jménem „Basilius“, hlava Gnosticko-katolické církve pro Německo, velmistr rosenkruciánského řádu Fraternitas Rosicruciana Antiqua coby následník Arnolda Krumm-Hallera. Zasvětitelem Herberta Fritscheho do „tajných věd“ nebyl v roce nikdo menší, než významný okultista a spisovatel Gustav Meyrink, který mu byl až do smrti velkým vzorem \n \nV pojednání Vyšší bdělost předkládá Fritsche cestu k vnitřnímu vedení, jehož se nám dostane od probuzeného vlastního „já“. \n \nV Malé učebnici bílé magie hovoří Fritsche o příslibu této cesty k Bohu a upozorňuje na svody černé magie. Opírá zejména o texty a dílo Paracelsa, Swedenborga a Gustava Meyrinka.